Jak přežít soudný den, část II. – Biohazard

Žijete ve městě? Jezdíte MHD? Postáváte ve frontách, proplétáte se ulicemi plných lidí? Výborně, to se bude viru líbit. V podstatě dál už číst ani nemusíte, protože pokud nepatříte mezi genetickou imunitou obdařené štastlivce, nemáte to šanci ustát. No ale vy ostatní pro jistotu čtěte dál:

V podivných exotických zemích kolem rovníku je teplo, dusno, vlhko a přítmí. V humusu pod těžkými korunami stromů se hemží neskutečné množství havěti a zápasí o existenci, zatímco je decimují nejroztodivnější  choroby jaké si ani nedovedeme představit. Nemoci s děsivým procentem úmrtnosti, snadnou přenosností a průběhem jaký raději nepopisují ani autoři hororů.

Většinou se to drží opic, maximálně na to pomře nějaká ta vesnice. Nic o čem by se dozvěděl tlustý bílý evropan ve svém kanclu. Slovo Ebola ale už známe všichni. A co teprve chřipka, to je virus který má spoustu kmenů a rád mutuje stejně rychle jako želva ninja v louži s mutagenem. Většinou jde o krátké, byť nepříjemé onemocnění, občas se mu ale povede mutace která zabíjí lidi po houfech.

Předpokládejme že půjde o Ptačí chřipku, kmen H5N1 který konečně domutuje do stádia přenosnosti z člověka na člověka. A to je průšvih. Utéct na venkov nestačí. Španělská chřipka měla jen 2% úmrtnost, přesto na Sibiři, kde mají tyhle chřipky „rodiště“ skosila třeba 90% populace vesnice kvůli odlehlosti a špatné zdravotní péči. Celkem má na svědomí 50 milionů lidí. Mimochodem, současná ptačí chřipka má ,i s moderní medicínou co máme k dispozici, zatím 50% úmrtnost – je tedy 25x nebezpečnější. A poslední perlička, Španělská chřipka byla ve skutečnosti také ptačí, kmen H5. Podle virologů je mutace kmenu H5N1 do posledního stadia jen otázkou času.

Jak to bude probíhat:

Prvně se objeví varovné známky v médiích. Průšvih je, že to nemáme šanci včas rozpoznat. Nedávné aféry kolem šílených krav a chřipkou trpících labutí otupily ostří naší pozornosti. Navíc, tzv. doomsaying je v módě, kdejaký magor píše na svém blogu poplašné zprávy o konci světa a každý z toho má už leda legraci. Zábava to není nikterak nová, už ve středověku bylo pro spoustu osob úžasným koníčkem vypočítávat podle odstavců a kapitol v bibli datum soudného dne, prorokovat deště žab a ryb, no a morové rány tomu zhusta napomáhaly v popularitě. Výsledkem bud,e že až na konci zpráv proběhne minutová reportáž o tom, jak černoušci v nějaké vesnici na konci světa zvrací krev a hnis jim stříká z uší, málokdo se nad tím pozastavíme. Tentokrát to ale bude naostro.

Mediální masáž bude čím dál hustější, načež i hodně otrlým pronikne do mozku lehké podezření, že něco není v cajku. Školy začnou mít virové prázdniny, z práce vás vyhodí s tím že máte neplacenou dovču (pokud zrovna nejste četník, hasič, doktor atd), a vy budete sedět doma na zadku a koukat jak na ulici začíná mazec.

Pravděpodobně bude vyhlášeno stanné právo, zákaz vycházení, potraviny a voda na příděl. Po ulicích budou hlídkovat ozbrojené složky v tzv. atombordelech. Ani nápad že by jste vyrazili na rabovačku. Město se stane naprostým peklem, plným podezřívavosti, smradu, a časem i mrtvol ležících na ulicích a na chodbách domů. Zažijete scény kdy nebudete vědět jak se správně zachovat, na dveře vám třeba bude tlouct zoufalá matka nemocného dítěte, dožadující se pomoci zoufalým hlasem. V těhle situacích většina z nás bude jednat jinak než velí zdravý rozum, a zcela v rozporu s tím co si představujeme že by jsme dělali teď, když jsme v teple a bezpečí.

Co se s tím dá dělat

V tuhle chvíli máte poslední šanci zmizet a možná (ale opravdu jen možná!) vás to nedostane taky. Nakažlivý je i ptačí trus. Jíst je možné pouze konzervované potraviny, pít převařenou vodu nebo vodu z pet lahví. Každého člověka na 200 metrů zastřelit, pokud jste mimo město. To se snadněji řekne než udělá. Až vám bude ráno ťukat na okno neštastná roztomilá roštěnka nejevící známky nemoci, tak ji prostě neodprásknete. I když vás skoro jistě nakazí.

Můžete se někde zabarikádovat, třeba doma, pokud jste si včas stihli natahat zásoby. Jenomže: nepoteče vám pravděpodobně voda, a co je horší, nebude splachovat záchod, možná se i ucpe. Chaloupka v lese je lepší varianta, pokud budete zachovávat velkou opatrnost co se zvěře, především ptactva, týče. Ještě lepší je nějaký podzemní kryt, ale tam vás nepustí civilní obrana, dokud nebude mít pocit že je třeba tam nahnat všechny.

Jako u většiny katastrof, i tady závisí vaše přežití jen z části na vaší připravenosti, především je to dílo náhody. Když budete mít štěstí, bude váš organismus odolný, případně se dokonce ani nenakazíte (ale s tím bych moc nepočítal).  Nejlépe je mít předem připravené zásoby, krizový scénář, zbraň a vytrénovanou psychiku a paranoidní oči na štopkách. Ale, ruku na srdce, to zvládne asi jen pár bláznů zralých pro Chocholouška, na které okolí kouká zkrz prsty.


Posted

in

,

by

Comments

2 komentáře: „Jak přežít soudný den, část II. – Biohazard“

  1. Pan Plán avatar
    Pan Plán

    Já to říkal, bude potřeba pořídit si dlouhé zbraně bo na 200m se ani Čízou střílet nedá. Hošťa jediný má řádné vyzbrojení. Takže nazapomenout přibalit do evakuačního zavazadle Hošťu!!
    Článek pěkný, budoucnost temná!

  2. Natalia avatar

    cau gde si tu hru nasel

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *